Přemysl, 28. týden, 420 gramů

Těhotenství s Přémou bylo od začátku komplikovanější. Tím, že se již dříve jedno těhotenství nezdařilo, jsem byla paradoxně klidnější a určitě pokornější. Na prvotrimestrálním screeningu zjistili, že mám málo hormonu PAP-A, málo plodové vody a miminko hůř roste. Na tomto základě mi udělali genetický test, odběr plodové vody a bedlivě mě sledovali. Stav miminka se horšil, průtoky pupečníkem se pomalu blížily nule. Té dosáhly ve 27. týdnu těhotenství.
V tomto stavu se mě ujali na oddělení rizikového těhotenství u Apolináře, kde pokračovali ve sledování, ale zároveň děťátko připravili, pomocí kortikoidů, na předčasný příchod na svět, který už byl nevyhnutelný.
1. 10. 2015, tedy ve 28+0, se tři minuty po 12 narodil akutní sekcí (pro centralizaci oběhu plodu) náš Přéma.
Jeho porodní parametry byly 420g a 28 cm, z čehož bylo patrné, jak moc se mu v břiše nedařilo. I proto jsem věřila, že mu tu s námi bude už jen lépe.
Přéma je neskutečný bojovník, s každou komplikací, která mu stála v cestě, se popral na jedničku. Několikrát se nafoukl do podoby balónku s končetinami, ale jeho střeva to zvládla ustát. Jeho trávicí soustava zvládla postupně zpracovávat větší a větší množství mléka –začínal na porci o objemu 1ml . Tepenná dučej se mu začala po 2 měsících konečně pomalu sama uzavírat. Drobounké plíce si postupně zvykaly na okolní množství kyslíku. Ve všem mu ochotně pomáhali sestřičky a lékaři, podávali mu transfuze, mixovali koktejl z minerálů, chovali ho a hladili, když jsme nemohli my. My jsme si ho chodili chovat každý den, kromě jediného, který byl svatební. Prvně se u maminky hřál v pouhých 5 dnech, kdy vážil 430 gramů. Společně s personálem jsme ho nabili silou a dobrou náladou. Přemek nám to plnými hrstmi vracel, vše krásně zvládal. Až jsme se, konečně po 3 a půl měsících odebrali k domovu.
Doma jsme bohužel nevydrželi moc dlouho, po 4 dnech jsme putovali pro 4. transfuzi do KDDL, kde jsme se v prvním roce Přemkova života stali častými hosty.
Minimální potřeby jídla Přémovi vydržely do teď, malinko tedy bojujeme s váhou.
ALE – Přémovi byly 4 roky.
Ve 2 letech se zbavil inhalačních kortikoidů – dýchá mu to pěkně, ač má plíce stále velice křehké a každé jaro je to znát.
Ve stejné době se mu zlepšil reflux – mohli jsme zahodit Omeprazol - zlepšení bylo ale jen na oko, ve 3,5 letech mu byla gastroskopií zjištěna ezofagitida 3 stupně, je tedy znovu na Omeprazolové terapii. 
2 měsíce před narozením sestřičky začal sám běhat. Dnes běhá celý den rychlostí blesku. Okolo 2 let korigovaných nám konečně začal pořádně rozumět a od té doby rozšiřuje svůj slovník každým dnem. Pusu zavírá souběžně s očima - sporadicky.
Velmi ošklivý průběh neštovic mu uštědřil dětskou epilepsii. A co nevidět nás čeká urologická operace.
Až na pár drobností je to zdravý a čilý kluk.
Je báječným bráškou sestřičce Madlence i bráškovi Boříkovi a naším vysmátým, nesmírně aktivním a ještě více emotivním štěstím.
Děkuji zejména Přémovi, že to tak krásně zvládl a dokázal, že nic není nemožné. Velké díky patří všem co byli při mně, hlavně mému muži. Do konce života budu vděčna apolinářskému personálu. Doktorům na rizikovém oddělení a dalším, kteří rozhodli o porodu přesně v tu chvíli, kdy to bylo třeba. Neonatologům, kteří od první vteřiny dávali Přemkovi přesně to, co potřeboval, bojovali o jeho život a věnovali mu spoustu péče, pozornosti a energie. Díky lékařům z KDDL a Centra komplexní péče, kteří nám stále pomáhají. V neposlední řadě panu doktoru Kouckému za sledování a medikaci v následujících těhotenstvích.

1.8.2017 se nám narodila krásná, zdravá a donošená holčička Madlička ve 38+3 tt, 2680 g, 48 cm. 
31.5.2019 přišel na svět Bořík ve 39+2 s parametry 3170 gramů a 50 centimetrů - važil víc než brácha a ségra dohromady.
Celé poslední těhotenství bylo pohlazením na duši. Konečně bez komplikací!
S těmito třemi kumpány mám konečně pocit, že je můj svět kompletní.

Závěrem bych ráda vzkázala všem rodičům předčasňátek, že nic není nemožné. Nedonošení se nemusí opakovat. Moc bych všem rodičům i dětem přála tak velké štěstí jako jsme měli my - donošeného sourozence.
Přáním mnohem větším je - zdraví a pozitivní mysl. Všem.
To je totiž to nejdůležitější.
Užívejte dnů.
Lucka